Objev, který by ukončil bolest a utrpení miliónů lidí s rakovinou

Zatímco Hary Hoxsey začíná svou válku s Fishbeinem a AMA, v soukromé laboratoři v San Diegu se v tichosti rodí unikátní objev. Technický génius, lékař, bakteriolog a optik, dr. Royal Raymond Rife, pracuje na identifikaci a klasifikaci mikroorganismů, které způsobují nemoci.

Jedna, dříve ledová, dnes spíše ohňová „panna“ mně poradila: „Radime, sakra, nedávej tolik informací do jednoho článku“. Tak jsem poslechl. A holt Boží moudrost paní magistry, dnes už magistry alchymie (a učí se rychle:), byla navýsost pravdivá.

Posuďte sami.

Rife, při svých pozorováních mikroskopem si všímá, že mikroorganismy mají elektrickou polaritu – to znamená, že jsou přitahovány ke kladnému nebo zápornému náboji.

Jak to? No, je to dáno jejich jedinečným chemickým složením.

Když o tom přemýšlí, napadá ho vzrušující myšlenka: Co se stane, když vystavíme takový organismus nějaké frekvenci? Teoreticky by měl být střídavě přitahován na jednu a na druhou stranu. Co to s ním asi udělá, když se takto rozkmitá.

Pořizuje tedy elektronické vybavení a pouští se do pokusů. Trvá to dlouho, ale jednoho dne objeví frekvenci, při které se bakterie konečně rozkmitá. K jeho úžasu se však rozkmitá tak, že ji to úplně roztrhá.

Roy při svých výzkumech odhalil, že přirozenou příčinou rakoviny je vepřové maso a houby, protože v nich se rakovinové viry rády množí. Když Roy objevil virus, dalším krokem bylo najít způsob, jak ho zničit. Zkoušel to opět svými frekvenčními přístroji a povedlo se. Našel M. O. R. frekvenci viru BX. Nyní bylo nutné, vše laboratorně prověřit, přinést důkazy. Vyvolat s virem rakovinu a potom ji vyléčit. Tento cyklus, vedoucí od viru k rakovině a zpět ke zdraví, vykonal 411x.

V roce 1934 byl Roy Rife připraven použít novou metodu i u lidí.

Dnešní lékařská věda má k dispozici elektronový mikroskop, který má mnohem větší zvětšení než mikroskop Rifeho. Jak to, že nepotvrdila nebo nevyvrátila Rifeho objevy?

Problém elektronového mikroskopu je v tom, že ten všechny živé organismy zabije. Zbydou po nich jenom ostatky. Mohu zkoumat pouze jejich „mrtvá tělíčka“. Nelze tedy zkoumat jejich chování, nejde vidět, co s nimi dělají frekvence, nelze pozorovat, zda jsou pleomorfní, atd.

Klinické testy trvaly 70 dní a byly prováděny na 16 pacientech. Po 70 dnech komise prohlásila, 14 ze 16 pacientů za zcela vyléčené. Dva nebyli zotaveni úplně. Nicméně doktor Johnson doporučil, ať je jejich léčba dokončena.

Za dalších 60 dní – již mimo klinické testy – se i tito „pacienti“ zcela uzdravili.

A potom následoval soudní proces. Jak dopadl, asi tušíte. Na h…o.

Přesto během soudu vyšla najevo pravda. Soudce Kelly prohlédl všechny lži, včetně role AMA a jejího úsilí o převzetí Beam Ray. Společnost Beam Ray soud vyhrála na celé čáře.

Po skončení soudu soudce Kelly nabídl, že s těmi lidmi bude bojovat. Nabídl, že nedopustí, aby jim to prošlo. Chtěl se pustit do AMA. Chtěl proti nim vést soud. Ale Beam Ray byla na mizině. Soudní náklady a Fisbeinova taktika majitele ožebračili.

Morris Fisbein prohrál, ale přesto dosáhl svého cíle, když se nemohl Royovi technologie zmocnit, tak ji zničil. A v tom nenávistném úsilí pokračoval i po prohraném soudu. AMA prohlásila Rifeho přístroje za podvod. Po ukončení soudního procesu se Roy vrátil ke svým výzkumům, avšak od této chvíle již neměl nikdy takovou podporu, jako dříve. Lékaři se od něj odvrátili ze strachu z AMA.

V roce 1940 zemřela bohatá paní Bridgesová, která ho finančně podporovala. Od nadací pro výzkum rakoviny nikdy peníze nedostala.

Jedním z posledních, kdo zůstal Royovi věrný, byl vlivný doktor Millbank Johnson. Ten dál bojoval za uznání Rifeho práce. Fisbein neměl odvahu pustit se s ním do otevřeného boje. V roce 1944 však doktor Johnson náhle podivně zemřel. Jeho smrt byla záhadou a na počátku 60–tých let zkoumali jeho nemocniční záznamy dva federální komisaři. Ti dospěli k závěru, že byl pravděpodobně otráven. Dva týdny po Johnsonově smrti navštívili agenti AMA všechny zbývající doktory, kteří ještě používali Rifeho přístroje a řekli jim, že už je nemohou používat. Nedovolili jim ani dokončit léčbu stávajících pacientů. Nařídili jim místo přístrojů antibiotika.

Po Johnsonově smrti záhadně zmizely i všechny záznamy komise, která se účastnila klinických zkoušek léčby rakoviny Rifeho frekvenčním přístrojem.

V roce 1947 Dr. Rife uzavřel svoji laboratoř a odešel do důchodu…

Smutnou ironií je, že kdyby se Fisbeinovi podařilo skrze Hoylanda získat Beam Ray a frekvenční přístroj R. Rifeho, byl by tento přístroj dnes v každé ordinaci. A pokud by se k tomu přidaly metody uzdravování na principech epigenetiky a umění hypnózy viděné a zažívané skrze neurovědy, pak úspěch je zaručen.

Marketing, propagace, politické zájmy a špionáž v dějinách sehrávaly klíčovou roli, a to je bohužel i bohudík dobrodružství lidského rodu, a také součástí obchodní medicíny založené na strachu.